VirtualBox je software pro virtualizaci počítače. Na virtuální počítač lze nainstalovat libovolný operační systém, který nijak neovlivní operační systém instalovaný v počítači. V současné době je tato vitrualizace natolik pokročilá, že je potřeba mít pouze dostatek paměti na RAM a na grafické kartě. Vše ostatní je pak virtualizováno téměř jedna ku jedné.
Instalaci VirtualBoxu do operačního systému je nejjednodušší provést pomocí RPM balíčku, který stáhnete přímo ze stránek virtualbox.org. Po instalaci do linuxu je nutné nakonfigurovat VirtualBox v závislosti na linuxovém jádru. Aby bylo možné tuto opraci provést, je nutné přidat do systému vývojové soubory jádra. Jsou to balíčky, které mívají v názvu název jádra a slovíčko devel.
Při spuštění virtuálního pc se VirtualBox sám ozve, že je nutné konfigurovat VirtualBox pomocí příkazu v terminálu:
/etc/init.d/vboxdrv setup
To se provádí pomocí terminálu (příkazový řádek). Může se zobrazit následující výpis, který znamená že jádro nebylo úspěšně nakonfigurováno:
Stopping VirtualBox kernel modules done
Recompiling VirtualBox kernel modules failed
(Look at /var/log/vbox-install.log to find out what went wrong)
Soubor /var/log/vboxdrv-install.log může obsahovat následující záznam:
/usr/share/virtualbox/src/vboxhost/build_in_tmp: line 62: make: command not found
To neznamená nic jiného než to, že v systému chybějí dva nutné programy pro překlad zdrojových souborů make a gcc. Při úspěšném doinstalování těchto dvou programů z balíčků se na výstupu po zadání příkazu /etc/init.d/vboxdrv setup zobrazí toto:
Stopping VirtualBox kernel modules done
Recompiling VirtualBox kernel modules done
Starting VirtualBox kernel modules done
V tuto chvíli je vše úspěšně nainstalované. Nakonec je nutné ještě přidat uživatele, kteří budou mít přístup na USB porty do skupiny vboxusers.
Pozn.: Tento postup by se měl dát aplikovat také v jiných linuxových distribucích.
Nakonec ještě přidávám odkaz ke stažení VirtualBoxu:
https://www.virtualbox.org/wiki/Downloads
středa 27. března 2013
čtvrtek 21. března 2013
Skype: Problém se zvukem
Po spuštění právě nainstalovaného skype mi nefungoval zvuk a prošel jsem tedy nastavení v "Možnosti" -> "Zvuková zařízení". Funkční zvuk je pro mě důležitý hlavně proto, že používám skype hlavně pro telefonování přes internet. Z výběru zvukových zařízení žádná volba nefungovala. Vzhledem k tomu, že používám 64 bit OpenSUSE 12.3 a většina návodů je pro starší verze, jsem musel improvizovat.
Článek Problémy se zvukem na opensuse.cz mě navedl na úspěšné řešení. I přestože v současné době jsou vícemně už jen 64 bitové počítače a k tímto směrem se ubírají také operační systémy, je skype stále ještě 32 bitový. Skype používá v linuxu zvukový systém ALSA. Stačí pouze nainstalovat balíčky pro 32 bitový zvukový systém ALSA a vše by mělo začít fungovat.
Jedná se konkrétně to balíčky:
Jakmile byly nainstalovány tyto balíčky v "Možnosti" -> "Zvuková zařízení" se objevilo následující:
Testovací hovor a test zvuku proběhl úspěšně. Pouze se mi zpočátku občas nezobrazovala poslední poslaná zpráva, ale to se již spravilo samo. Možná to způsobil restart počítače, který jsem provedl kvůli jiným změnám v systému.
Pozn.: Tento návod by mohl fungovat i ve starších verzích OpenSuse.
Nakonec ještě odkaz na stažení skype:
http://www.skype.com/cs/download-skype/skype-for-computer/
Článek Problémy se zvukem na opensuse.cz mě navedl na úspěšné řešení. I přestože v současné době jsou vícemně už jen 64 bitové počítače a k tímto směrem se ubírají také operační systémy, je skype stále ještě 32 bitový. Skype používá v linuxu zvukový systém ALSA. Stačí pouze nainstalovat balíčky pro 32 bitový zvukový systém ALSA a vše by mělo začít fungovat.
Jedná se konkrétně to balíčky:
- alsa-plugins-pulse-32bit verze 1.0.26-1.1.2
- alsa-oss-32bit (je související balíček a nainstaluje se sám)
Jakmile byly nainstalovány tyto balíčky v "Možnosti" -> "Zvuková zařízení" se objevilo následující:
- Mikrofón: PulseAudio server (local)
- Reproduktory: PulseAudio server (local)
- Vyzvánění: PulseAudio server (local)
 |
| Nastavení zvuku ve Skype |
Testovací hovor a test zvuku proběhl úspěšně. Pouze se mi zpočátku občas nezobrazovala poslední poslaná zpráva, ale to se již spravilo samo. Možná to způsobil restart počítače, který jsem provedl kvůli jiným změnám v systému.
Pozn.: Tento návod by mohl fungovat i ve starších verzích OpenSuse.
Nakonec ještě odkaz na stažení skype:
http://www.skype.com/cs/download-skype/skype-for-computer/
úterý 19. března 2013
Jak jsem přešel z KDE na GNOME
Přibližně před měsícem jsem měl možnost nahlédnout na GNOME 3 u OpenSUSE 12.2. Za pár dní začal odpočet na vydání OpenSUSE 12.3 a řekl jsem si že počkám. Jakmile byla možnost stažení nové verze OpenSUSE 12.3, okamžitě jsem ji vyzkoušel. Nejdříve přišla ke slovu aktualizace celého systému, v nemž byla instalovaná verze OpenSUSE 11.3 s grafickým prostředím KDE. Důvody byly hned 2. Za prvé jsem věděl, že nebylo možné používat starší verze OpenSUSE 11.4 a 12.1 kvůli nekompatibilitě jádra systému s procesorem v mém notebooku a za druhé kvůli případnému downgradu zpátky na starší verzi, kdyby si náhodou jádro systému a procesor nerozuměli.
Samotná aktualizace na 12.3 proběhla docela bez problémů. Bohužel jsem celý proces trochu podcenil. Jakmile došlo na spuštění systému nastal pád až u grafického systému KDE. Nevím, kde byla chyba, ale bylo rozhodnuto. Vyzkouším GNOME, které se mi líbilo.
Vzhledem k tomu, že není možné při aktualizaci přecházet z jednoho prostředí na druhé, jsem zvolil novou instalaci. Vše proběhlo poměrně hladce. Žádná zasekaná instalace ani problémy při spouštění systému se nekonaly. Trochu mě zarazilo pomalejší spouštění. Neodradilo mě to a zkusil jsem v novém systému s prostředí GNOME 3 pracovat. Velice mě překvapila rychlost celého prostředí, která je oproti staršímu KDE o mnoho větší.
Práce v tomto systému je velmi plynulá a rychlá i při větším množství spuštěných programů. První spuštění každého programu trvá o trochu déle, ale pokud zavřete program a za krátko ho chcete používat znovu, je to otázkou téměř okamžiku. Zde si troufnu napsat, že GNOME je v současné době rychlejší než KDE. To jsem testoval na live verzích OpenSUSE 12.2. Doporučuji otestovat OpenSuse 12.3 v live verzi instalovanou například na bootovatelnou flash pamět. Postup jsem již uveřejnil v článku "Instalace live verze linuxu OpenSUSE na flash".
Vyplatí se počítač uspávat do RAM. Pro přihlášení do systému pak není potřeba více jak 30 vteřin v závislosti na délce hesla. Osobně jsem naměřil něco okolo 20-ti vteřin. Po uplynutí této doby jsem již mohl pracovat i na internetu. Dále je docela zajímavá funkce tlačítka "Windows" na klávesnici, kterou stojí za to vyzkoušet, protože urychluje práci.
Jak už to tak bývá nic není bez problémů. Také při instalaci OpenSUSE 12.3 s grafickým prostředím GNOME jsem jich několik musel řešit. Prostupně budu zveřejňovat co a jak jsem řešil a co je nového v tomto sytému.
Zde je odkaz ke stažení OpenSuse:
http://software.opensuse.org/123/cs
Samotná aktualizace na 12.3 proběhla docela bez problémů. Bohužel jsem celý proces trochu podcenil. Jakmile došlo na spuštění systému nastal pád až u grafického systému KDE. Nevím, kde byla chyba, ale bylo rozhodnuto. Vyzkouším GNOME, které se mi líbilo.
Vzhledem k tomu, že není možné při aktualizaci přecházet z jednoho prostředí na druhé, jsem zvolil novou instalaci. Vše proběhlo poměrně hladce. Žádná zasekaná instalace ani problémy při spouštění systému se nekonaly. Trochu mě zarazilo pomalejší spouštění. Neodradilo mě to a zkusil jsem v novém systému s prostředí GNOME 3 pracovat. Velice mě překvapila rychlost celého prostředí, která je oproti staršímu KDE o mnoho větší.
Práce v tomto systému je velmi plynulá a rychlá i při větším množství spuštěných programů. První spuštění každého programu trvá o trochu déle, ale pokud zavřete program a za krátko ho chcete používat znovu, je to otázkou téměř okamžiku. Zde si troufnu napsat, že GNOME je v současné době rychlejší než KDE. To jsem testoval na live verzích OpenSUSE 12.2. Doporučuji otestovat OpenSuse 12.3 v live verzi instalovanou například na bootovatelnou flash pamět. Postup jsem již uveřejnil v článku "Instalace live verze linuxu OpenSUSE na flash".
Vyplatí se počítač uspávat do RAM. Pro přihlášení do systému pak není potřeba více jak 30 vteřin v závislosti na délce hesla. Osobně jsem naměřil něco okolo 20-ti vteřin. Po uplynutí této doby jsem již mohl pracovat i na internetu. Dále je docela zajímavá funkce tlačítka "Windows" na klávesnici, kterou stojí za to vyzkoušet, protože urychluje práci.
Jak už to tak bývá nic není bez problémů. Také při instalaci OpenSUSE 12.3 s grafickým prostředím GNOME jsem jich několik musel řešit. Prostupně budu zveřejňovat co a jak jsem řešil a co je nového v tomto sytému.
Zde je odkaz ke stažení OpenSuse:
http://software.opensuse.org/123/cs
středa 13. března 2013
Validace webových stránek
O tom, zda je důležité validovat internetové stránky či nikoliv, se na některých portálech vedou dlouhé diskuse. Můj názor je, že by webové stránky bez ohledu obsah a způsob použití měly být validovány. Je tak zabráněno některým problémům při zobrazení prvků internetové stránky, které může způsobit v nejhorším případě nečitelnost celého obsahu. Dále je to dobrá ukázka kvality vývojářské společnosti a to, že velké světové firmy nemají validní weby, je prostě jen výmluva vývojářů. Tyto obrovské korporace k tomu mají určitě svůj důvod, ale to neznamená, že tím musí argumentovat i ostatní.
Validace pomáhá vývojářům webu při zobrazení jeho obsahu. Každý prohlížeč zobrazuje internetové stránky trochu jinak a jak to dopadá v případě nevalidního webu, nechci ani domýšlet. Jedná se o technickou stránku věci. Pokud je vše validní, úprava zdrojového kódu probíhá jen v rámci interpretace internetové stránky v různých prohlížečích. To zpravidla znamená pouze úpravu velikosti některých prvků, tak aby vše vypadalo pěkně a není již potřeba zasahovat do samotného zdrojového kódu. Prakticky je validátor něco jako ladící nástroj pro web, který se dá srovnávat s ladícími nástroji pro pro programovací jazyk JAVA nebo C++. Lze tak mimo jiné odhalit také různé překlepy, zapomenuté ukončení nebo křížení tagů, prostě chyby, které se jinak těžko hledají.
Jelikož internetové stránky v současné době neprohlížejí jen lidé se zdravým zrakem, je potřeba mít webové stránky minimálně syntakticky správně. Lidé se zrakovým postižením používají speciální čtečky, které zpracovávají také zdrojový kód a podle jeho kvality se orientují na stránce. Mimo jiné video se známým testerem Romanem Kabelkou mě přimělo k napsání tohoto článku. Hned mi bylo jasné, k čemu je validní web. Jednalo se o přístupnost webu a pan Kabelka byl pozván do internetového pořadu od živě.cz a pokud se mi ho podaří najít dám ho sem.
Určitě existuje více validátorů, ale jeden z nich je přímo distribuován společností spravující internetové standardy a je to http://validator.w3.org/, který validuje HTML a další http://jigsaw.w3.org/css-validator/, který umí zkontrolovat css styly. Pokud začnete validovat, možná se časem dostanete do stavu, kdy budete schopni napsat validní stránku i bez použití validátoru, ale i tak se vyplatí si vytvořené dílo nechat zkontrolovat.
Validace pomáhá vývojářům webu při zobrazení jeho obsahu. Každý prohlížeč zobrazuje internetové stránky trochu jinak a jak to dopadá v případě nevalidního webu, nechci ani domýšlet. Jedná se o technickou stránku věci. Pokud je vše validní, úprava zdrojového kódu probíhá jen v rámci interpretace internetové stránky v různých prohlížečích. To zpravidla znamená pouze úpravu velikosti některých prvků, tak aby vše vypadalo pěkně a není již potřeba zasahovat do samotného zdrojového kódu. Prakticky je validátor něco jako ladící nástroj pro web, který se dá srovnávat s ladícími nástroji pro pro programovací jazyk JAVA nebo C++. Lze tak mimo jiné odhalit také různé překlepy, zapomenuté ukončení nebo křížení tagů, prostě chyby, které se jinak těžko hledají.
Jelikož internetové stránky v současné době neprohlížejí jen lidé se zdravým zrakem, je potřeba mít webové stránky minimálně syntakticky správně. Lidé se zrakovým postižením používají speciální čtečky, které zpracovávají také zdrojový kód a podle jeho kvality se orientují na stránce. Mimo jiné video se známým testerem Romanem Kabelkou mě přimělo k napsání tohoto článku. Hned mi bylo jasné, k čemu je validní web. Jednalo se o přístupnost webu a pan Kabelka byl pozván do internetového pořadu od živě.cz a pokud se mi ho podaří najít dám ho sem.
Určitě existuje více validátorů, ale jeden z nich je přímo distribuován společností spravující internetové standardy a je to http://validator.w3.org/, který validuje HTML a další http://jigsaw.w3.org/css-validator/, který umí zkontrolovat css styly. Pokud začnete validovat, možná se časem dostanete do stavu, kdy budete schopni napsat validní stránku i bez použití validátoru, ale i tak se vyplatí si vytvořené dílo nechat zkontrolovat.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)